Život a umělecká evoluce Richard Bergh
Richard Bergh se narodil ve Stockholmu ve Švédsku a stal se významným malířem, artkrtikem i muzeovním kurátorem. Jeho formální vzdělání začalo pod vedením Edvard Perséusa, než byl v letech 1878 až 1881 studentem Královské švédské akademie výtvarných umění. Touha po dalším sebevzdělání ho vedla až do Paříže, kde studoval u Jean-Paula Laurensa v Académie Colarossi, což mu v roce 1883 umožnilo vystavovat v prestižním Salonu. Zatímco mnozí jeho tehdejší kolegové přijali impresionismus, Bergh upřednostňoval naturalismus umělců jako Jules Bastien-Lepage a odmítal i běžnou praxi malování krajin přímo v exteriéru, známou jako en plein aire.
Bergh byl klíčovou postavou hnutí Opponenterna, skupiny švédských umělců, kteří protestovali proti zastaralým metodám výuky na Akademii. Tento odpor vedl k založení Svazu umělců, kde Bergh působil jako tajemník. V roce 1896 vytvořil termín stämningsmåleri, neboli „náladové malování“, čímž popsal subjektivní styl, který se vzdal striktního realismu. Jeho pozdější léta byla charakterizována posunem směrem k romantickému nacionalismu, což byl styl, který u něj upevnil pobyt v Itálii mezi lety 1897 a 1898.
Odkaz a významná díla
V roce 1904 se Bergh usadil v Storängen v obci Nacka, v domě navrženém architektem Albinem Bragiem. Přestože se po odchodu do důchodu usadil ve své vile Bergh, v roce 1915 se vrátil ke veřejné službě, když byl jmenován kurátorem a ředitelem Národního muzea. Během tohoto období se věnoval projektům modernizace a napsal řadu esejí o umění a své roli v hnutí Opponenterna.
Jeho umělecký doroz, který zahrnuje několik významných děl, se vyznačuje:
