Život královny Viktorie
Viktorie byla královnou Spojeného království Velké Británie a Irsko od 20. června 1837 až do své smrti v roce 1901. Našla se v srdci britské monarchie, byla narozená v královském paláci Kensington v United Kingdom jako dcera prince Edwarda, vévny Kentského a Strathearnského, a princezny Viktorie ze Saxe-Coburg-Saalfeld. Po tragických událostech roku 1820, kdy zemřeli její otec i dědeček, byla vychována pod přísným dohledem své matky a komptrolóra Johna Conroyho. Na trůn nastoupila v osmnáctti letech a její vliv se rozšířil i mimo hranice ostrova, když jí britský parlament v roce 1876 udělil další titul – císařství Indie.
V roce 1840 uzavřela svatbu s jejím bratrancem, princerem Albertem ze Saxe-Coburgu a Gothy. Jejich společný život obohatilo devět dětí, avšak osud byl neúprosný. Po smrti Alberta v roce 1861 vstoupila Viktorie do éry hlubokého smutku a izolace, kterou se v dějinách zapsala jako „vdova z Windsoru“. Po zbytek svého života nosila pouze černou a stáhla se do soukromí, než zemřela ve věku 81 let v Osborne House na ostrově Wight.
Ostatní role a povolání
Její odkaz však sahá daleko za hranice politické moci a královské etiketě. Viktorie nebyla pouze symbolem své doby, ale i tvůrkyní.
Již jako dítě psala a ilustrovala příběh s názvem The Adventures of Alice Laselles. Její život byl neodmyslitelně spjat s hlubokými politickými i průmyslovými proměnami viktoriánské éry, která formovala svět, a její vládu následoval její syn, Edward VII.
