The Message

Raný život, rodina a vzdělání

Henry Scott Tuke se narodil 12. června 1858 v Lawrence Street ve Yorku. Vyrostl v významné kvakerské rodině. Jeho otec, Daniel Hack Tuke, pracoval jako lékař se specializací na psychiatrii. Už od útlulí byl Henry Scott Tuke povzbuzován k tomu, aby vzal do rukou štětec a začal objevovat svět kresby a malby. Tyto rané sklonění k umění zásadně formovalo jeho budoucí cestu dávno předtím, než podstoupil formální výuku.

V roce 1874 jej stěhování do Londýna dovedlo na Slade School of Art. Zde studoval pod vedením Alphonse Legros a sir Edward Poynter. Jeho období strávené na škole Slade bylo charakterizováno neustálým rozvojem technických dovedností. Do roku 1877 získal stipendium, což mu umožnilo pokračovat ve studiu na této prestižní škole a v roce 1880 se vydat na cestu do Itálie.

Umělecký rozvoj v Paříži a Itálii

Po prvotním výcviku v Londýně se Henry Scott Tuke vydal na evropský kontinent, přičemž v letech 1880 až 1881 putoval po Itálii. Tato studijní perioada mu položila pevné základy, než se v roce 1881 dostal do Paříže. Ve francouzské metropoli zůstal až do roku 1883, v době, kdy se atmosféra města začala zásadně ovlivňovat jeho přístup k práci se světlem a malbě v exteriéru. Během těchto let studoval pod vedením francouzského historického malíře Jean-Paul Laurens.

Bydlením v Paříži Henry Scott Tuke navštívil i Jules Bastien-Lepage. Právě toto setkání ho motivovalo k tomu, aby si vzal svůj stojan a vyšel ven, aby mohl praktikovat malbu en plein air. Tento posun směrem k malování přímo z přírody zcela změnil způsob, jakým vnímal svět kolem sebe. Během svého pobytu v metropoli se jeho cesty zkřížily také s americkým malířem John Singer Sargent. Tyto náhodné setkání i lekce learnedé v pařížských ateliérosch mu pomohly zdokonalit jeho techniku a prohloubit pochopení toho, jak světlo interaguje se svým tématem.

Život a dílo v Newnlu a Falmouthu

Po strávěné době ve Francii se Henry Scott Tuke přesunul k pobřeží Cornwallu, aby se stal součástí školy Newlyn. Tato skupina umělců upřednostňovala přímočarost malování en plein air a usilovala o zachycení atmosféry pobřeží v jejích nejčistších, okamžitých podobách. Do roku 1885 se usadil v rybářském přístavu Falmouth, kde se světlo a místní obyczaje vesnice staly nedílnou kulisou jeho každodenního života. Dokonce si pořídil rybářskou loď a proměnil ji v plovoucí studio – prostor, kde mohl tvořit svobodně, daleko od tradičních omezení klasických ateliérů na souši.

Moře bylo v jeho životě neustálou přítomností. Právě v Falmouthu byl seznámen s tradicí koupání v moři nago, což je návyk, který si zachoval až do hlubokého stáří. Tento hluboký vztah k vodě a fyzické realitě pobřeží zásadně formoval jeho okolí i vnímání světa. Žil mezi rybáři v nádech slaného vzduchu a našel svou vlastní, hlubokou identitu v drsné a neukázněné krajině Cornwallu.

Technika a umělecký styl

Henry Scott Tuke ovládal štělec s neobvyklým dvojvým cílem. Dokázal totiž mistrovsky propojit volné, neustále hledající světlo tahy impresionismu s disciplinovanými a strukturovanými základy akademické techniky. Tento přístup mu umožnil zachytit způsob, jakým se sluneční záře dotýká kůže nebo hladiny vody, aniž by přitom ztratil pevný tvar svých postav. Byl figurativním malířem, který hluboce rozuměl váze a hmotnosti lidského těla, a přesto se často snažil tuto váhu rozplynout v atmosféře otevřeného prostoru. Čas strávený v Paříži mu naučil hodnotu malování en plein air, což se stalo zvykem, který definoval jeho pozdější roky v Cornwallu.

Jeho vnímavost však nebyla ohraničena pouze plátnem. Jako fotograf disponoval ostrým citem pro světlo a kompozici, což nesmírně obohatilo jeho malířské dílo. Tato technická preciznost se promítla i do jeho námořnických motivů. Tuke byl uznávaným námořním umělcem, schopným vykreslit specifické textury plavidel a neustálý pohyb moře. Ať už se soustředil na anatomii mladého muže, nebo na lana a rigging lodi, jeho práce zůstávala hluboce zakotvena v přímé observaci fyzického světa.

Způsob, jakým pracoval s barvou, často odrážel proměnlivé podmínky pobřeží. Hledal pravdu v přirozeném světle a často pracoval na volné prostranství, aby zachytil specifickou čistotu letního odpoledne. Tento neustálý důraz na světlo a lidskou formu se stal jeho primárním způsobem vidění světa.

Klíčová díla a témata

Henry Scott Tuke často zaměřoval svůj pohled na lidskou postavu v její nejpřirozenější podobě. Většinu svého času věnoval malování nahých chlapců a mladých mužů, které často umisťoval do drsných, neuspěchaných krajin pobřeží. Tyto postavy málokdy stojí v pózách pro formální portrét; místo toho je vidíme plavat nebo rybařit, někdy osaměle a někdy v malých skupinách. Mnoho z těchto postav se objevuje na lodích nebo podél pobřežního pásu, přičemž jejich kůže zachycuje neustálé světlo otevřeného prostoru.

Jeho dílo často zachycuje pocit tiché aktivity. Můžete v něm spatřit mladíka uprostřed plavby nebo skupinu námořníků odpočívających u vody. Středem zájmu zůstává interakce mezi tělem a živly – solí, sluncem a mořem. Jedna z jeho nejuznávanějších obrazů, August Blue (cca 1893–94), ukazuje tuto fascinaci světlem a mladistvou formou způsobem, který definoval velkou část jeho tvorby.

• August Blue (cca 1893–94)
• The midday rest sailors yarning
• Nude Boy on Rocks
• Return from fishing

Kde dnes spatřit jeho díla

Pokud hledáte jeho obrazy, cesty vás často povedou do významných londýnských institucí. Tate Gallery uchovává několik jeho děl, zatímco National Portrait Gallery v sobě nese jeho portréty. Tyto sbírky představují fascinující okno do jeho světa, které nám umožňují spatřit, jak skrze jeho specifický pohled zachytil hru světla na lidské kůži a neustálý pohyb mořských vln.

V Cornwallu je jeho přítomnost cítit prostřednictvím místních sbírek, které hluboce odrážejí jeho neodmyslitelnou vazbu k pobřeží. Penlee House v Penzance skrývá díla, která svědectví o jeho letech strávených v tomto regionu. Jeho umění lze také nalézt v rámci Royal Cornwall Polytechnic Society ve Falmouthu. Tato místa udržují jeho studie lidské postavy a námořnického života v těsné blízkosti prostředí, které je kdysi inspirovalo.

• The Good Samaritan, 1879
• Nude Italian Boy, 1881
• The midday rest sailors yarning, 1906
• July sun, 1913
• Green and Gold, 1920