Cesta zlata

Jonas Lie: A Pioneer of Norwegian Expressionism

Jonas Lauritz Idemil Lie (6. listopadu 1833, Hokksund, Buskerud – 5. července 1908, Stavern, Akershus) byl norský novinář a advokát a romantický, později naturalistický a ke konci života novoromantický spisovatel. Patří do tzv. „Velké čtyřky“ („De fire store“), tj. mezi čtyři největší norské spisovatele 19. století, kam je kromě něj řazen ještě Henrik Ibsen, Bjørnstjerne Bjørnson a Alexander Kielland. == Život a dílo == Narodil se v Hokksundu v Buskerudu, ale od pěti let žil v Tromsø za severním polárním kruhem, kde byl jeho otec městským fojtem a později krajským komisařem. Prožil zde šest let, což ovlivnilo jeho literární tvorbu (popis drsné přírody na severu Norska se stal součástí řady jeho textů). Roku 1846 byl poslán do námořní kadetky ve Fredriksvernu u Stavernu, ale po krátké době byl ze studia propuštěn pro slabost zraku. Protože se jeho rodiče mezitím přestěhovali do Bergenu, studoval zde na Bergenské katedrální škole. Roku 1851 odešel do Christianie na Heltbergovu přípravku a pak začal studovat práva na Královské Fredrikově univerzitě. Zde se seznámil s Ibsenem, Bjørnsonem a Vinjem. Po skončení studií v roce 1857 pracoval nejprve na ministerstvu financí a začal v novinách Morgenbladet otiskovat své první básně a také zahraničně politické komentáře. Roku 1858 se usadil jako advokát v Kongsvingeru a příští rok se oženil se sestřenicí Thomasinou Lieovou. Začal podnikat a spekulovat v obchodě s dřívím a vydělával značné peníze. Redigoval také časopis Illustreret Nyhedsblad a roku 1866 vydal básnickou sbírku ve Wergelandově duchu Digte (Básně). Roku 1868 jej přivedly spekulace ke krachu a vznikl mu veliký dluh několika set tisíc korun, který se rozhodl splatit svou literární činností. Na splácení tohoto dluhu pracoval po zbytek svého života. Přestěhoval se s rodinou zpět do Christianie a jeho finanční situace byla zoufalá. Pracoval jako redaktor v Morgenbladetu, přispíval do různých novin a časopisů a působil také jako učitel norštiny v Heltbergově přípravce, ale tyto zdroje ke slušné obživě rodiny nestačili. Změna nastala na vánoce roku 1870, kdy vyšel Lieův romanticky laděný román s originální formou Den Fremsynte (Jasnovidec), o jehož brzké vydání se zasloužil Bjørnson. Dílo získalo uznání nejen od čtenářů, ale i od státu. Na jaře roku 1873 publikoval svou první významnou knihou „Život a dílo Henrik Ibsena“, která byla považována za jedno z nejlepších životopisů tohoto velikána norské literatury. Jeho práce vykazovala značné estetické inovace, které byly ovlivněny impresionistickou filozofíí. Lieho umělecká činnost byla charakteristická kombinací romantických a naturalistických postupů. Jeho tvorba reflektovala nejnovější intelektuální trendy doby a zároveň vyjadřovala hluboké osobní cítění. Jeho dílo bylo inspirováno především pozorováními přírody, zejména norskými krajinami – fjordy, lesy a pobřeží – které byly často zobrazovány s intenzivní koloritou a dynamickou perspektivou. Jeho tvorba byla ovlivněna také impresionistickým pohybem v evropské umění, který kladl důraz na subjektivní zážitky a okamžité vyjádření atmosféry. Lieho největší úspěchy zahrnovaly jeho básnické dílo „Digte“ (Básně), které získalo uznání kritiky i veřejnosti a položilo základ nového estetického směru v norském umění. Jeho tvorba byla oceněna za originalitu, emocionální hloubku a technickou dokonalost. Kromě básní vytvořil také několik významných obrazů, které jsou považovány za vrchol jeho umělecké činnosti. Jeho nejznámějšími díly jsou „The Old Ships Draw to Home Again“ (Staré lodě se vracejí domů), „Birches“ (Borovice) a „Path of Gold“ (Zlatá cesta). Tyto obrazy ukazují jeho schopnost zachytit krásu norského kraje a vyjádřit emocionální stav pozorovatele. Jeho práce jsou vystavovány v největších norských muzeích a galeriich a zůstávají důkazem jeho nezapomenutelného uměleckého odkazu. Lie zemřel roku 1908 ve věku 68 let ve Stavernu, kde žil posledních několik desetiletí jako spisovatel a pedagog. Jeho život byl poznamenán osobními tragédiemi – ztrátou manželky a následnými finančními problémy –, které však nezastavily jeho kreativní činnost. Jonas Lie zemřel v době svého největšího úspěchu, ale jeho dílo zůstává živé a inspiruje mladé umělce i dnes. Jeho tvorba je považována za jedno z nejvýznamnějších děl norského impresionismu a výrazem estetické inovace doby.