Aktualizováno říjen 2026 · seřazeno podle našeho skóre popularity (vyhledávání, návštěvy a objednávky u každého díla) · 354 děl umělce André Derain v našem katalogu
Quick answer
Number one among André Derain's paintings is bathers (1907). In second and third place: London Bridge (1906) and Charing Cross from sw (1906). Our catalogue holds 354 works by André Derain. The 100 listed here are the most famous, in rank order, with the year and museum of each original.
To stand before André Derain's Bathers is to step directly into the exhilarating heart of the early twentieth century art revolution. This painting, executed in 1907, is not merely a depiction of figures by water; it is a pure explosion of color and emotion rendered through the lens of Fauvism. The very air around the canvas seems charged with the energy of bold pigment. Derain, a key figure alongside Henri…
In the heart of 1906, a revolution was unfolding on canvas, and André Derain was one of its most daring architects. His masterpiece, London Bridge, is far more than a mere architectural study; it is a visceral explosion of emotion captured through the lens of Fauvism. While the London fog is traditionally associated with muted greys and somber tones, Derain defies the atmospheric reality of the Thames to present a…
Charing Cross from SW: A Fauvist Symphony of London André Derain’s “Charing Cross from SW” isn't merely a depiction of a London landmark; it’s an explosion of feeling, a vibrant declaration of the Fauvist movement at its peak. Painted in 1906, this artwork captures a bustling scene along the Thames, dominated by the iconic Charing Cross bridge, yet rendered through a lens entirely unique to Derain's revolutionary approach to color…
To stand before André Derain’s Landscape at L'Estaque is not merely to observe a scene; it is to be enveloped by a burst of pure, unadulterated chromatic energy. Painted in 1906, this oil on canvas stands as a vibrant manifesto of the Fauvist movement—a style that dared to liberate color from the shackles of mere description. Here, the natural world of L'Estaque is rendered not with photographic accuracy, but with…
To gaze upon André Derain's Hyde Park is to step directly into the effervescent heart of early 20th-century Parisian life. This painting, executed in 1906, is far more than a mere depiction of an afternoon stroll; it is a vibrant celebration of modern leisure captured through the revolutionary lens of Fauvism. The scene unfolds with an almost palpable energy—a tapestry woven from bold color and dynamic movement. We see figures…
The artwork titled The Turning Road, L'Estaque - (129.5x195) was painted by André Derain. This work was created in 1906. The subject matter is situated in L'Estaque, a location in southern France that has since been subsumed by the city of Marseille.
To stand before André Derain’s "Cypresses" is to step directly into the vibrant heart of early twentieth-century French modernism. This captivating oil-on-panel, dating from 1907, is far more than a mere depiction of a landscape; it is an explosion of color and emotion captured by an artist at the zenith of his revolutionary period. The scene unfolds with a profound sense of natural grandeur: a field dotted with resilient pine…
To stand before André Derain’s Portrait of Madame Paul Guillaume with a large hat is to step directly into the vibrant, charged atmosphere of an early twentieth-century artist's studio. This painting is far more than a mere likeness; it is a meditation on creativity itself. The subject, seated amidst the beautiful chaos of artistic tools—canvases leaning against unseen supports, palettes bearing the ghosts of color—commands our attention with a serene…
André Derain’s “Drying the Sails,” painted in 1905, isn't merely a depiction of a harbor scene; it’s an explosion of color and emotion—a quintessential embodiment of the Fauvist movement. Born from a confluence of artistic influences and a desire to break free from traditional representation, this painting captures a fleeting moment on the French coast, imbued with a raw energy that continues to resonate with viewers today. Derain, alongside Henri…
In the annals of modern art, few moments capture the raw, unbridled energy of a revolution quite like André Derain’s Mountains at Collioure. Painted during the feverish summer of 1905, this masterpiece serves as a vibrant manifesto of the Fauvist movement, a period when color was liberated from the shackles of reality to serve the needs of pure emotion. As one gazes upon this canvas, the eye is immediately swept…
Effect of Sun on the Water, London1906
12
Still Life on the Table1904
13
Harbour of Collioure1905 · Staatsgalerie Stuttgart
14
Black Scarf1935
15
Houses of Parliament at Night, London1906 · Metropolitan Museum of Art
16
Landscape (Blue)1906
17
Landscape near Chatou1904
18
Landscape at Collioure1905
19
The Dance1906
20
Život s ovocem1940 · Harris Museum - Art Gallery
21
Cassis
22
Road to Castel Gandolfo
23
Music1904
24
The Houses of Parliament and Westminster Bridge1906
25
Head of a Young Woman1923 · Statens Museum for Kunst
26
Sorrowful Landscape1946
27
Landscape at Cadaques1913
28
Collioure1905
29
Jane keeping an apple1938
30
Martigues1908
31
Harlequin1923 · Statens Museum for Kunst
32
Sitting Female Model, Semi-Nude1933 · Statens Museum for Kunst
33
Boy's Head1914 · Statens Museum for Kunst
34
Portrait of Lucien Gilbert1906
35
The Two Sisters, Statens Museum för Kunst, Cope1913 · Statens Museum for Kunst
36
Landscape near Chatou1904
37
The beautiful model1923
38
Fishing Boats, Colioure1905 · Metropolitan Museum of Art
39
View from the window (The Calvary)1912 · Kunstmuseum Basel
40
Knight on a white horse
41
Boats at Colliure
42
The Lighthouse at Collioure1905 · Musée d’Art Moderne de la Ville de Paris
43
Nude with Folded Arms1924 · Statens Museum for Kunst
44
Golden age1940
45
Madame Matisse in a Kimono1905
46
The Gavotte1906
47
Portrait of Iturrino, Musée National d'Art Mode1914
48
The Gypsy1926 · Musée d’Art Moderne de la Ville de Paris
49
Portrait of Madame Derain1923 · Statens Museum for Kunst
50
Head of a Woman1923 · Gothenburg Museum of Art
51
Nude1923
52
Head of a Girl With Black Hair (Femme avec cheveux noir) from Metamorphoses1927
53
Dikran G. Kelekian1924
54
Rita van Leer1928
55
Marie Harriman1935
56
Fishing Boats, Collioure1905 · MoMA - Museum of Modern Art
57
Landscape1907
58
Still Life with Pipe1911 · Statens Museum for Kunst
59
Pinewood near Sausset-les-Pins1913 · Statens Museum for Kunst
60
Le Phare de Collioure
61
The Last Supper1911 · Art Institute of Chicago
62
Jeune Fille
63
Woman in a Chemise
64
Martigues Landscape1908
65
The road1932
66
Bacchus dance1906
67
The Estaque
68
Road in the mountains
69
The river
70
Back
71
untitled (9936)
72
L'Estaque1906
73
Boats at Collioure1905
74
Landscape in the Ile-de-France1904
75
Harlequin a Pierrot1924 · Musée de l'Orangerie
76
The Church near Carrières-sur-Seine1909 · Statens Museum for Kunst
77
Portrait of a Man With a Newspaper1913 · Státní Ermitáž
78
Portrait of Alice Derain1921
79
Bougival1904
80
Landscape by the Sea: the Côte d'Azur near Agay1905 · Národní galerie Kanady
81
Lucien Gilbert1905 · Metropolitan Museum of Art
82
Baker's hotel1904
83
Bal des soldats à Suresnes, Saint Louis Art Mus1903
84
Fishing Port, Collioure1905
85
Funeral1899
86
The Bridge, view on the river1905 · Thyssen-Bornemisza Museum
87
Still Life, Bread and Fruit
88
Three Trees, L’Estaque1906 · Izraelské muzeum
89
The Red Sails1906
90
Cagnes1910 · Art Institute of Chicago
91
Landscape
92
The salt ponds of Martigues1908
93
Seated Nude, Back Turned
94
Portrait-of-the-Artist
95
Head of a Woman from the portfolio Metamorphoses
96
Woman Resting Her Head on Her Hand from the portfolio Metamorphoses 2
97
The Sunken Path, L'Estaque1906
98
untitled (4464)
99
untitled (4767)
100
The Old Bridge
The four most frequent subjects in this ranking, with the top painting for each.
8 muzea, v nichž je umístěno nejvíce obrazů z této stránky.
| Muzea | Město | Díla autora André Derain | Obrazy z tohoto seznamu |
|---|---|---|---|
 Statens Museum for Kunst |
Kodaň | 17 | Head of a Young Woman, Harlequin, Sitting Female Model, Semi-Nude |
 Metropolitan Museum of Art |
New York | 4 | Houses of Parliament at Night, London, Fishing Boats, Colioure, Lucien Gilbert |
 Musée d’Art Moderne de la Ville de Paris |
Paříž | 7 | The Lighthouse at Collioure, The Gypsy |
 MoMA - Museum of Modern Art |
New York | 4 | London Bridge, Fishing Boats, Collioure |
 Art Institute of Chicago |
Chicago | 3 | The Last Supper, Cagnes |
 National Gallery of Art |
Washington | 2 | Charing Cross from sw |
 Musee d'Art Moderne de Troyes |
Troyes | 2 | Hyde Park |
 Pushkinovo státní muzeum umění |
Moskva | 2 | Drying the Sails |
Select a decade to see its top painting.
To stand before André Derain's Bathers is to step directly into the exhilarating heart of the early twentieth century art revolution. This painting, executed in 1907, is not merely a depiction of figures by water; it is a pure explosion of color and emotion rendered through the lens of Fauvism. The very air around the canvas seems charged with the energy of bold pigment. Derain, a key figure alongside Henri…
Landscape at Cadaques is a landscape oil on canvas created by André Derain in 1913. This work belongs to the Cubism and Post-Impressionism movements, reflecting a period of stylistic transition for the artist. The composition focuses on the architectural and natural elements of a coastal setting.
To stand before André Derain’s Portrait of Madame Paul Guillaume with a large hat is to step directly into the vibrant, charged atmosphere of an early twentieth-century artist's studio. This painting is far more than a mere likeness; it is a meditation on creativity itself. The subject, seated amidst the beautiful chaos of artistic tools—canvases leaning against unseen supports, palettes bearing the ghosts of color—commands our attention with a serene…
To stand before André Derain's "Black Scarf" is to step directly into the effervescent, color-drenched heart of early 20th-century Paris. Painted in 1935, this oil on canvas transcends a mere portrait; it is a vibrant manifesto rendered in pigment. The composition immediately arrests the viewer with its bold chromatic choices—the striking contrast between the woman's vivid red dress and the deep mystery of her black scarf. She stands poised, an…
André Derain’s “Still Life with Fruit,” painted in 1940, stands as a quintessential example of Fauvist art—a movement that irrevocably altered the course of European painting at the turn of the century. Born in Chatou, France, in 1880, Derain initially pursued engineering before dedicating himself wholeheartedly to artistic expression around 1895, largely independently and alongside his family during idyllic countryside visits.
bathers (1907) ranks first, followed by London Bridge (1906) and Charing Cross from sw (1906).
André Derain was 27: bathers is dated 1907, and André Derain was born in 1880.
bathers, London Bridge, Charing Cross from sw, Landscape at L'Estaque, Hyde Park, The Turning Road, L'Estaque - (129.5x195), Cypresses, Portrait of Madame Paul Guillaume with a large hat, Drying the Sails a Mountains at Collioure. Year and museum for each are in the ranking above.
354 works by André Derain are in our catalogue, dated 1899 to 1946.
Mainly in Statens Museum for Kunst (Kodaň), Metropolitan Museum of Art (New York) a Musée d’Art Moderne de la Ville de Paris (Paříž). See the museum table above for the full list.
In 1900s: 45 of the 100 paintings ranked here date from that time, including bathers.
Earliest on this page: Funeral (1899). Latest: Sorrowful Landscape (1946).
Among the 100 paintings ranked here: Landscape (18), Trees (12) a Boats (10).
Oil On Canvas, for 49 of the 100 paintings ranked here.
Fauvist expressionism, based on the paintings ranked on this page.
The Statens Museum for Kunst, Kodaň holds 10 of the paintings ranked here, including Head of a Young Woman, Harlequin a Sitting Female Model, Semi-Nude.
Yes. Every painting on this page can be ordered as a hand-painted oil reproduction or a print. Open the painting, choose the size and place your order.
V roce 1880 se André Derain narodil v Chatou, vesnici nestledé v regionu Yvelines ve Francii. Jeho raná léta byla formována tichými krajinami Île-de-France, kde v něm začala zapouštět přirozená zvědavost vůči okolnímu světu. Již v roce 1895 se vydal cestou samouučení a snažil se pochopit vizuální svět vlastními očima, nikoliv prostřednictvím formálního výuky. Toto období sebeestudia mu umožnilo vyvinout si vlastní, osobitý způsob vidění, než mu přísná pravidla akademie mohla naroubovat svou vůli.
Cesta malíře však nebyla jeho jediným uvažováním. V roce 1898 hledal strukturovanější vzdělání a krátce studoval inženýrství na Académie Camillo. Právě v těchto akademických sálech se jeho život udělal rozhodující obrat; absolvoval hodiny malby pod vedením Eugène Carrière a právě zde se setkal s Henri Matisse. Toto setkání změnilo směr jeho života, když ho odvádělo od preciznosti inženýrství směrem k expresivním možnostem plátna. Jeho ambice byly silné, avšak jeho pokrok byl přerušen povinnostmi občanů. Od září 1901 do roku 1904 plnil svou vojenskou službu v Commercy, což byla období oddělení, které pozastavilo jeho rostoucí umělecký rozvoj.
Léto roku 1905 přineslo do životů André Deraina a Henriho Matisse náhlou a zářivou změnu. Společně vyrazili do rybářské vesnice Collioure, místa, kde se zdálo, že samotné světlo vyžaduje zcela nový způsob vidění. V tomto pobřežním prostředí začal umělec ustupovat tradičním pravidlům reprezentace. Jeho dílo z let 1905 až 1906 bylo definováno divokým kolorismem, který šokoval každého, kdo byl zvyklý na jemnější tóny. S využitím zjednodušeného kreslení a exagerované práce s barvou se snažil zachytit samotnou podstatu krajiny, upřednostňoval intenzivní, nemísené odstíny před naturalistickými stíny světa.
Tento radikální přístup k malování vyvolal u veřejnosti i kritiky bouřlivou reakci. Umělci byli přijati s takovým údivem, že byli přezdíváni Les Fauves, či divoká zvířata. Toto označení, ačkoliv mělo původně jejich údajný nedostatek disciplíny posmívat, bylo skupinou přijato. Plátna, která André Derain vytvořil v těchto letech, se nesnažily replikovat krajinu jako fotografie, ale místo toho využívaly barvu jako přímý vyjádřetel citu. Tahy štětcem byly odvážné a palety ohromující, což znamenalo definitivní odklon od všeho, co bylo v umění dosud známé.
V březnu roku 1906 spatřil umělecký dealer Ambroise Vollard v práci umělce nový směr a poslal ho do Londýna. Nebyl to jen obyčejný výlet, ale záměrná zakázka, jejímž cílem bylo zachytit podstatu města, které již dávno bylo tématem mnoha malířů. André Derain dorazil do anglické metropole a začal vnímat městskou krajinu skrze filtr intenzivních barev, čímž se vzdal klidu francouzského venkova. Snažil se přeložit energii metropole do podoby něčeho, co je cítit, nikoliv jen vidět.
Během tohoto období vytvořil řadu třiceti obrazů, čímž obrátil svou pozornost k řece Temži a monumentální architektuře města. Nepokoušel se replikovat šedivé mlhy, které jsou s řekou často spojovány; místo toho použil odvážné odstíny k vykreslení pohybu vody a siluet mostů. Jeho vize města představovala radikální odklon od atmosféričtých studií předcházejících mistrů. Zaměřil se na strukturální váhu památek a proměnlivé světlo městského prostředí.
Tato díla zůstala mezi jeho nejoblíbenějšími tvorami, protože nabídla svěží pohled na již tak známé prostředí. Soustředěním se na Temži a Tower Bridge zachytil pocit modernity a neklidného pohybu. Husté nanášení barvy a nekonvenční paleta mu umožnily vykreslit město jako živoucí, dýchající entitu světla a stínu.
Jak roky plynuly, divoké impulzy jeho mládí se začaly uklidňovat. Kolem roku 1907 se jeho ruka i oko začaly měnit a jeho tvorba získala strohostější nádech. Nezkrocené barvy, které kdysi definovaly jeho plátna, ustoupily disciplinovanějšímu přístupu. Tento posun nebyl náhlým zlomením, ale postupným pohybem směrem k struktuře a formě. André Derain hledal jiný druh pravdy, kterou nacházel v tiché síle kompozice, nikoliv v šoku vyvolaném barvou.
V letech 1911 až 1914 vstoupil do fáze, kterou mnozí označili za jeho gotické období. Během této doby se jeho zájem o staré mistry a klasické formy stal výraznějším. Odvážné, nemísené pigmenty jeho raných let opustil a hledal spíše kontrolovaný a intelektuálně přísnější způsob vidění. Bylo to období hledání, kdy se obrátil k samotným základům umění, aby našel novou cestu vpřed.
Velká válka znovu změnila krajinu jeho života i jeho umění. Po konfliktu vystoupil jako vůdce hnutí známého jako Návrat ke řádu. Tento nový klasicismus hledal stabilitu a jasnost v éře hlubokých změn. André Derain se stal ústřední postavou tohoto renesančního vzroupení a pomohl nasměrovat vývoj umění k více strukturované a tradiční estetice. Jeho dílo odráželo tuto touhu po řádu a přijímalo pocit trvalosti, který v jeho experimentálních letech chyběl.
Jak roky plynuly, zájmy umělce se rozšířily za hranice plátna a vstoupily do divadelního světa. V roce 1919 obrátil svůj tvůrčí pohled na scénu, když navrhl scenografii k baletu La Boutique Fantasque pro Ballets Russes. Tento vstup do světa scenografie a kostymérství odhalil smysl pro rytmus a velkolepost, který dokonale doplňoval jeho vyvíjející se estetiku. Jeho schopnost ovládat pozornost prostřednictvím formy a barvy byla i nadále uznávána jeho kolegy, což mu v roce 1928 přineslo prestižní ocenění Carnegie Prize.
Pozdní desetiletí jeho života byla charakterizována neustálým usilováním o nový klasicismus, což představovalo odklon od divokých impulsů jeho mládí. Zůstal aktivní v uměleckém světě, i když se politická mapa Evropy kolem něj neustále měnila. Nakonec odešel v 8. září 1954 a zanechal po sobě bohatý dorozumění děl, která prošla mnoha odlišnými způsoby vyjádření.
Vlny fauvistického hnutí, jehož kořeny pomohl společně s Henriem Matissem položit André Derain, zasáhly mnohem hlouběji než jen počáteční šok z jejich nekonvenčního pojetí barvy. Tím, že rozbil tradiční vazby mezi barvou a fyzickým světem, pomohl vytyčit cestu pro strukturální inovace kubismu i pro emocionální intenzitu, kterou později nacházíme v moderním expresionismu. Jeho neustálé hledání nového vizuálního jazyka znamenalo, že lekce vyzdvižené v osluněných krajinách Collioure nakonec cestovaly na sever a ovlivnily vývoj německého expresionismu. André Derain pouze nemalil; on pomohl redefinovat samotný účel každého tahu štětcem.
Jeho vliv zůstal neustálou přítomností pro pozdější generace umělců, kteří se snažili vyvážit syrovou energii jeho raných let se strukturovanou disciplínou jeho pozdější tvorby. I když se jeho vlastní styl posouval směrem k asketičtějšímu a klasickému přístupu, radikální duch jeho mládí v něm stále rezonoval. Dokázal, že umělec se může pohybovat mezi divokými, nemíchanými odstíny svého věku a kontrolovanou, intelektuální přísností, aniž by ztratil svou tvůrčí pravdu. Tato schopnost adaptace zajistila, že jeho přítomnost v dějinách moderního umění zůstala nezpochybnitelná, i když se hnutí, která pomohl zrodit, vyvinula do zcela nových forem.
